Svět je obrovská knihovna...Tak se začti..

Dítě přírody část 1.

Publikováno 29.12.2015 v 21:54 v kategorii Short story ♥, přečteno: 100x

Na přání Kal, pokusím se vytvořit něco o přírodě. :) (No to dopadne XD)
Byl jednou jeden mladý pár. Už je to dávno. Jmenovali se Mex a Elliot.  Milovali se a jak to často bývá chtěli miminko, ale něco bylo špatně. Nějak se to nedařilo a jim docházel čas a trpělivost. Oba byli už zoufalý, zkoušeli snad už všechno, když se jednou za oknem jejich domu objevila malá dívenka. Mex byla sama a i když už byla na pokraji svých sil, byla moc milá a pustila dívenku dál. Zeptala se jí zda si dá něco k pití..
,,Emm dáš si třeba vodu? Nebo ti můžu nabídnout.." Rozhlédla se po malé místnosti.,, no..vodu. Promiň sami vlastně nic moc nemáme, všechny peníze jsme utratili u doktorů, ale nepomohli nám a my jsme teď úplně na mizině." Postěžovala si Mex a posadila se ke stolu vedle děvčátka.
To se usmálo a na tváři se mu objevili dolíčky. 
,,Já vím chcete miminko." Řeklo děvče klidně.
,,Přišla jsem jen na skok musím se starat o stromy a přírodu celkově." Ušklíbla se.
,,Vždyť to znáte ne?"
Mex zmateně kývla i když tomu vůbec nerozuměla.
,,Přinesla jsem ti něco nehmotného, ale velmi cenného." Pochlubilo se děvčátko.
,,Ale holčičko, vždyť jsem říkala že teď nemáme žádné peníze! A jak si se o nás vůbec dozvěděla? Jsi snad dcera doktora?" Zeptala se vyděšeně Mex.
Děvče ignorovalo ženy otázky a pokračovalo: ,,Dávám ti to zadarmo je to rada. Do roka a do dne pečuj o vaší zahradu, jako by byla tvoje děťátko. Nic nesázej. Jen se starej o trávník. Pokud tuto maličkost splníš, stane se zázrak." 
Mex tupě zírala na děvčátko, které už jí ukazovalo záda a chystalo se k odchodu. Až teď si Mex všimla jak je zvláštně oblečená. Zelené tílko s červenou sukýnkou, jí krásně ladilo k hnědým vláskům zapleteným do Francouzkého copu plného drobných kvítků. Děvče odešlo a Mex se vrhla pro konev.Ze zalévání zahrady jí vyrušil až Elliot, který se vracel v tuhle dobu ze své práce dřevorubce.
,,Proč pak má drahá zalíváš ten trávník? Však časem zaprší! Otázka času kdy se to stane. On to vydrží neměj strach. Radši jdi uvařit něco dobrého k večeři, mám hlad jako vlk." Zavolal ze zadních dveří na Mex a šel se posadit ke stolu.
Mex přispěchala k plotně a s ránou na ní položila hrnec, jako kdyby se chtěla hádat.
,,A nevydrží!"
Elliotovi trochu nedocházelo o čem mluví a tak se zeptal: ,,Co nevydrží?"
Mex začala lamentovat rukama a mluvila k nebi. ,,Ach bože za co jsi mu přidělil hloupost jako vlastnost? Copak nevidíš jak tím trpí?" Přiložila do kamen a otočila se na Elliota. ,,Přece trávník! " Pak Mex odvyprávěla Elliotovi vše co se stalo a ukončila to větou. ,,Myslím že nám přišla pomoct sama příroda! Prosím tě nech toho dřevorubectví! Za takový dar bychom jí měli být vděční. Ty jí ubližuješ!"
Elliotovi spadla čelist, chytli se za hlavu a bouchl pěstí do stolu.
,,No ty jsi se snad zbláznila!"

Pokračování příště! :D 
- Vaše pohádkově smýšlející Booklet :D (Za to můžou ty Vánoce.)



Komentáře

Celkem 3 komentáře

  • ... 03.01.2016 v 21:40 Děkuju mockrát!!!!! :3333 Je to moc krásný!!! :3 Jinak není to tak pohádkoví jako jsi mi to popisovala XDDD


  • Booklet 03.01.2016 v 22:53 Vážně? :DD No tahle část jo (aspoň mě přijde)...až to dopíšu a bude to mít tu pointu tak to pohádkový nebude :D


  • ... 06.01.2016 v 20:20 Jj XD


  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?



via GIPHY