Kapitola 1. Horizont
Publikováno 05.12.2015 v 23:26 v kategorii Horizont, přečteno: 162x
Věřím, že fantazie je silnější než vědění.
Že mýty mají větší moc než historie.
Že sny jsou mocnější než skutečnost.
Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností.
Že smích je jediným lékem na zármutek.
A věřím, že láska je silnější než smrt.
-Robert Fulghum
Zavřela knihu a zavřela i oči. Chtíc se ponořit do hlubin své fantazie a prozkoumat stránky knihy všude, i mezi řádky. Běžela po písmenech a přeskakovala mezery mezi slovy, jako potůčky. Poskakovala ze stránky na stránku, z odstavce do odstavce. Nadechla se a vydechla. Po té otevřela oči. Pohladila obal knihy, jako by tím o ní chtěla zjistit víc, jako by se do ní chtěla ponořit, jako by jí chtěla prožít. A to chtěla. Dívala se na nápis na obalu -Horizont. Dívala se na obrázek na obalu. Hrdličky letící vstříc neznámému místu, vstříc Horizontu. Chtěla být jednou z nich. Přála si aby jí narostly křídla a mohla odletět z toho místa ve kterém žila. Tajně věřila že se jednou tou hrdličkou stane a odletí odtud jako pták a bude volná. Dostane se k Horizontu. Bude dýchat svěží vzduch co každý den češe mluvící jehličnaté stromy tyčící se na vrcholcích hor. Bude se koupat v jezeře plném duhových ryb. A bude zamilovaná. Zamilovaná do přírody kolem a do hlíny,vzduchu,jezer i skal kolem.
To všechno byla bohužel jen pohádka kterou Manon potají každý večer prožívala u sebe v pokoji. Teda, ještě kdyby ten pokoj byl jen její. Manon byla od svých 8 let sirotek. Možná proto hledala svůj život v knihách a nevěřila na pravou lásku, která by podle všeho měla přenášet snad dokonce i hory. Ráda se skrývala pod dekou s tajně rozsvícenou baterkou a nechávala se vtáhnout do své nejoblíbenější knihy, kterou jí dala maminka se slovy:
,,Když se ponoříš do hlubin Horizontu, budu vždy s tebou."
Ze čtení ji vyrušila rána. Dveře od jejího pokoje se rozlétly. Manon zavřela knihu tak rychle, že si ani nestihla založit stranu kde skončila a zhasla baterku. Snažila se zadržet dech a poslouchat blížící se kroky. Pokoušela se dělat že spí, bohužel na to skočil málo kdo, že spí v sedě pod dekou s knihou v ruce na staré ošuntělé matraci, ze které už sem tam lezlo nějaké to péro. Manon leknutím nadskočila, když z ní někdo deku strhl. Otočila se. Přímo do jejích očí se dívaly oči cizí. Všude kolem byla sice tma, ale ona i tak viděla, že ty oči si jí naštvaně prohlíží. Osoba se od ní vzdálila a Manon strachy vykřikla, když spatřila kdo to je. Byla to její vychovatelka a jak už to často bývá v každém příběhu, ani tahle nebyla zrovna milá,láskyplná a dobrosrdečná. Manon by o ní řekla že je to zlá,namyšlená,destruktivní mrcha, která ne jen že se snad narodila se smyslem pro šikanu dívek s fantazií ale taky pro nenávist snad ke každé rostlině a zvířeti která by mohla existovat. Jmenovala se Lota. Nebyla zrovna stará, Manon by odhadovala že jí je tak 32 a ošklivá taky nebyla. Proto taky žádný z policajtů, který přišel na kontrolu, kvůli anonymnímu upozornění o násilí, zalezl k ní do kanceláře a když vylezl s velkým úsměvem se rozloučil a ani se nerozhlédl po sirotčinci, jestli je vše v pořádku.
Lota popadla Manon za ruku a škubla s ní tak až jí z té druhé ruky vypadla kniha o tom co jí stále udržovalo na živu, o Horizontu. Ve druhé ruce držela ukazovátko, které nosila snad všude s sebou a vedla jí do místnosti, kde se dělo to nejhorší v celém tomhle pekle...
Ze čtení ji vyrušila rána. Dveře od jejího pokoje se rozlétly. Manon zavřela knihu tak rychle, že si ani nestihla založit stranu kde skončila a zhasla baterku. Snažila se zadržet dech a poslouchat blížící se kroky. Pokoušela se dělat že spí, bohužel na to skočil málo kdo, že spí v sedě pod dekou s knihou v ruce na staré ošuntělé matraci, ze které už sem tam lezlo nějaké to péro. Manon leknutím nadskočila, když z ní někdo deku strhl. Otočila se. Přímo do jejích očí se dívaly oči cizí. Všude kolem byla sice tma, ale ona i tak viděla, že ty oči si jí naštvaně prohlíží. Osoba se od ní vzdálila a Manon strachy vykřikla, když spatřila kdo to je. Byla to její vychovatelka a jak už to často bývá v každém příběhu, ani tahle nebyla zrovna milá,láskyplná a dobrosrdečná. Manon by o ní řekla že je to zlá,namyšlená,destruktivní mrcha, která ne jen že se snad narodila se smyslem pro šikanu dívek s fantazií ale taky pro nenávist snad ke každé rostlině a zvířeti která by mohla existovat. Jmenovala se Lota. Nebyla zrovna stará, Manon by odhadovala že jí je tak 32 a ošklivá taky nebyla. Proto taky žádný z policajtů, který přišel na kontrolu, kvůli anonymnímu upozornění o násilí, zalezl k ní do kanceláře a když vylezl s velkým úsměvem se rozloučil a ani se nerozhlédl po sirotčinci, jestli je vše v pořádku.
Lota popadla Manon za ruku a škubla s ní tak až jí z té druhé ruky vypadla kniha o tom co jí stále udržovalo na živu, o Horizontu. Ve druhé ruce držela ukazovátko, které nosila snad všude s sebou a vedla jí do místnosti, kde se dělo to nejhorší v celém tomhle pekle...
Komentáře
Celkem 15 komentářů
Minus 06.12.2015 v 09:53 Pane jo :D
Zatím to vypadá originálně.
Pamatuju si, že jedno moje anime alter ego taky žilo v sirotčinci, ale...
To je fuk XDD
Každopádně se těším na další díl.
♥ Lenča ♥ 06.12.2015 v 10:13 Týjo! *to je vše na co se zmůže*
Určitě to budu číst :)
Booklet 06.12.2015 v 10:37 Minus: Ono je hodně ani mě kde někdo žil v sirotčinci XD npř. Higurashi no Naku Koro ni btw moc ho doporučuji :33
Btwbtw :D Jinak moc děkuju
Booklet 06.12.2015 v 10:37 Lenča: Oo děkujuu :3
♥ Lenča ♥ 06.12.2015 v 10:39 Booklet: není zač :)
Minus 06.12.2015 v 10:41 Eh... ok XD *nefunguje jí mozek*
Na to se stejně chystám podívat.
Kathy 06.12.2015 v 15:15 To se četlo jedním dechem o.o tak a ted ses stala mojí oficiálně nejoblíbenější spisovatelkou hned po Jitř :)) Jsem spokojena z touhle kapitolou napiš knihu!
Kathy 06.12.2015 v 15:19 Jinak já jsem skoro jako Manon až na toho sirotka hodně čtu knihy a moje nejoblibenější je Ptačí zpěv - Otevři oči narostly ti křídla podívej se kolem do kola ty letíš ! Tak leť! Leť tam kam lidské oko nedohlédne, a kde je krása a štěstí královnou tajemných lesů...
Viki 2015
Booklet 06.12.2015 v 16:10 Viky : Děkujuuu :3
Btw To je božííí! :3 Já jsem na tom ohledně knih taky jako Manon, asi proto se mi to tak dobře píše. :D
... 06.12.2015 v 21:02 To mi trochu připomíná BRS XDDDD Těma hrdličkami... akorát tam je jenom jeden ten ptáček, který prozkoumává barvy XDDDD
Booklet 06.12.2015 v 21:18 JOP :DD Noo ona bude taky prozkoumávat XDD
Booklet 06.12.2015 v 21:18 Ale ne barvy :D
... 06.12.2015 v 21:29 JJ :D XDDD
Marigold Silver Maid 19.05.2016 v 16:32 To vypadá.. úžasně! ;) :)) Jinak já jsem taky skoro Manon až nna toho sirotka :D
Jdu číst dál, už jsem zvědavá :)
Booklet 19.05.2016 v 18:33 Marigold Silver Maid: Ježišku děkuji mooooc :'))