Kapitola 12. Hádka
Publikováno 28.03.2016 v 22:48 v kategorii Horizont, přečteno: 154x
Co chceme, tomu ochotně věříme, a doufáme, že si i ostatní myslí, co si myslíme sami.
-Gaius Iulius Caesar
,,Jmenuji se Drake." Řekl chlapec a narovnal se. Přistoupil blíže k Boovi a když ho zvídavým pohledem projel od paty až k jeho zeleným očím, také se zeptal: ,,A ty jsi kdo?"
Bo se zamračil.
,,Jsem Bo. Manonina duše. Drake...." odmlčel se Bo. ,, Nikdy jsem tě tu neviděl. Co tu vlastně děláš?"
Drake dokráčel k Manon, která se nerozhodně dívala na oba chlapce. Vypadali jako šelmy, které se brzy pustí do boje o chutný kousek masa. Znervózňovalo jí, že to maso má být v téhle situaci bohužel ona.
Drake položil Manon ruce na ramena a přitáhl si jí blíže k sobě.
,,Přišel jsem se této slečny optat, zda to tu nechce ukázat. Zdejší zahrady rozhodně stojí za menší procházku a také vidím, že slečinka je nějaké bledá. Potřebovala by čistý vzduch." Drake se Manon podíval do očí a pohladil jí tvář.
,,V jejích očích je vidět smutek. Prošla si zřejmě velkou ztrátou a její úsměv pozbývá smyslu, je vidět že je velice zmatená. Potřebovala by trochu relaxovat, možná v paviloně motýlů, nebo ve zdejších lázních s kouzelným pramenem.."
Jakmile se Drake zmínil o lázních, Bo toho měl tak akorát dost.
,,Moje maličká je teď možná trochu zmatená a smutná, ale jsem si jist, že svoji povinnost dokáži splnit víc než dobře a vykouzlím na její andělské tváři úsměv, který už roky postrádá." Pak si odkašlal a dodal.
,,Prosím odejdi a už se nevracej. Sice vůbec nevím kdo jsi a nechápu co tady vůbec hledáš, ale ani mě to nezajímá, tak prosím opust její pokoj." Bo rozzlobeně otevřel dveře a bylo vidět že se snaží ovládat vztek.
Takového ho Manon ještě neviděla. Vážně byl tak žárlivý? Nelíbilo se jí to, za to Drake se jí libil, to si musela přiznat. Nemohla ho jen tak nechat odejít a tak ho zastavila.
Když už se Drake chystal k odchodu chytla ho za rameno.
,,Počkej. Neodcházej! Myslím, že procházka po zdejších zahradách zní dobře." Usmála se a smutně pohlédla na Boa.
,,Ale tam už jsem tě přece pozval já!" Vychrlil ze sebe Bo.
,,Můžeme si promluvit?" Manon kývla. Pak Bo pohlédl na Drakea a dodal: ,,O samotě."
Drake bez jakého koli náznaku, že by ho to mrzelo, či štvalo odešel.
Bo se zamračil.
,,Jsem Bo. Manonina duše. Drake...." odmlčel se Bo. ,, Nikdy jsem tě tu neviděl. Co tu vlastně děláš?"
Drake dokráčel k Manon, která se nerozhodně dívala na oba chlapce. Vypadali jako šelmy, které se brzy pustí do boje o chutný kousek masa. Znervózňovalo jí, že to maso má být v téhle situaci bohužel ona.
Drake položil Manon ruce na ramena a přitáhl si jí blíže k sobě.
,,Přišel jsem se této slečny optat, zda to tu nechce ukázat. Zdejší zahrady rozhodně stojí za menší procházku a také vidím, že slečinka je nějaké bledá. Potřebovala by čistý vzduch." Drake se Manon podíval do očí a pohladil jí tvář.
,,V jejích očích je vidět smutek. Prošla si zřejmě velkou ztrátou a její úsměv pozbývá smyslu, je vidět že je velice zmatená. Potřebovala by trochu relaxovat, možná v paviloně motýlů, nebo ve zdejších lázních s kouzelným pramenem.."
Jakmile se Drake zmínil o lázních, Bo toho měl tak akorát dost.
,,Moje maličká je teď možná trochu zmatená a smutná, ale jsem si jist, že svoji povinnost dokáži splnit víc než dobře a vykouzlím na její andělské tváři úsměv, který už roky postrádá." Pak si odkašlal a dodal.
,,Prosím odejdi a už se nevracej. Sice vůbec nevím kdo jsi a nechápu co tady vůbec hledáš, ale ani mě to nezajímá, tak prosím opust její pokoj." Bo rozzlobeně otevřel dveře a bylo vidět že se snaží ovládat vztek.
Takového ho Manon ještě neviděla. Vážně byl tak žárlivý? Nelíbilo se jí to, za to Drake se jí libil, to si musela přiznat. Nemohla ho jen tak nechat odejít a tak ho zastavila.
Když už se Drake chystal k odchodu chytla ho za rameno.
,,Počkej. Neodcházej! Myslím, že procházka po zdejších zahradách zní dobře." Usmála se a smutně pohlédla na Boa.
,,Ale tam už jsem tě přece pozval já!" Vychrlil ze sebe Bo.
,,Můžeme si promluvit?" Manon kývla. Pak Bo pohlédl na Drakea a dodal: ,,O samotě."
Drake bez jakého koli náznaku, že by ho to mrzelo, či štvalo odešel.
,,Manon co to vyvádíš? Cítím to, jsem tvá duše a tak vím, že se ti líbí!" Řekl sklesle Bo a očima vraždil podlahu.
Manon nevěděla co má říct. Bo měl pravdu. Drake se jí líbil, naprosto jí okouzlil. Byla teď naprosto zmatená, protože k Boovi cítila jen smutek a teď i menší zlost. A cítila i lítost, už jen proto, že věděl, co k němu cítí. Chtěla něco říct, ale Bo ji nenechal.
,,Dobrá. Nemůžu tě tady držet. Duše vždy musí poslechnout svého Strůjce. Také se musí snažit plnit jeho přání a tvé přání je jít. Jdi tedy!"
Manon už chtěla vzít za kliku, když zaslechla, jak Bo zašeptal: ,,Budu tu vždy pro tebe. Miluju tě Manon!"
Manon uvnitř sebe cítila neuvěřitelnou bolest a už jí nechtěla cítit. Vidět Boa jí drtilo a tak za tím vším prostě jen zavřela dveře a vyšla za tím, jehož oči byly těmi nejkrásnějšími, které kdy viděla. Modré jako noční nebe..

Manon nevěděla co má říct. Bo měl pravdu. Drake se jí líbil, naprosto jí okouzlil. Byla teď naprosto zmatená, protože k Boovi cítila jen smutek a teď i menší zlost. A cítila i lítost, už jen proto, že věděl, co k němu cítí. Chtěla něco říct, ale Bo ji nenechal.
,,Dobrá. Nemůžu tě tady držet. Duše vždy musí poslechnout svého Strůjce. Také se musí snažit plnit jeho přání a tvé přání je jít. Jdi tedy!"
Manon už chtěla vzít za kliku, když zaslechla, jak Bo zašeptal: ,,Budu tu vždy pro tebe. Miluju tě Manon!"
Manon uvnitř sebe cítila neuvěřitelnou bolest a už jí nechtěla cítit. Vidět Boa jí drtilo a tak za tím vším prostě jen zavřela dveře a vyšla za tím, jehož oči byly těmi nejkrásnějšími, které kdy viděla. Modré jako noční nebe..

Nějak jsem nemohla najít pořádnej obrázek :/...Tak tam máte reklamu :D
- Vaše Booklet :)
Komentáře
Celkem 14 komentářů
Sophie 29.03.2016 v 09:10 Awww, to bolo tak krásne, a smutné X3 X'( Určite to píš ďalej, lebo máš naozaj krásne príbehy, aj keď, asi neplánuješ skončiť(tak prečo píšem nech pokračuješ? Jáj, lebo sa mi Horizont páči X3)
Wooo, reklama nadovšetko XD
... 29.03.2016 v 12:03 Božííí!!!! :3
Jo teď je to tam dost zajímavý... A asi jsem se zamilovala do Drakea :333 :D XD
Booklet 29.03.2016 v 22:31 Sophie: OOO DĚKUJUUUUUU :')))))) Jsem tak ráda, že ho ještě někdo kromě mé věrné Kalinky a Kopřivky čte :333 Jinak, Horizont rozhodně budu psát dál, píšu ho i pro sebe :3 a řeknu tajemství 3:DDD Bude i kniha 2. :DD
Booklet 29.03.2016 v 22:32 Kalinkaaa: Děkujuuuu!! Tak rychle? No jo, je to hold drak XDDD
... 31.03.2016 v 21:45 Nz ;)
Jinak ano, tak rychle... :D
Booklet 31.03.2016 v 22:44 Kal: Takže, ty by jsi taky opustila Boa? :D
Sophie 31.03.2016 v 23:27 Vy zlé drračicee xD
Booklet 31.03.2016 v 23:35 Sophie: XDD No co, já bych ho opustila XDD Je moc poslušnej 3:D
Sophie 31.03.2016 v 23:36 Ty chceš úchyla, nie? xD
Booklet 31.03.2016 v 23:40 Sophie: Noo...chci nějakýho draka 3:D
Abych mohla lítat do oblak a už nemusela brát drogy :D
Sophie 31.03.2016 v 23:43 Tak ja chcem unicorna ale nie na jedenie ako ho mávam každý deň XD A... to čo som si myslela ja prasa!?! Fuj, Sophie, fuj xD Prepáč, neviem o akom drakovi som rozmýšľala xDDD
Booklet 31.03.2016 v 23:47 Sophie: No, prostě by se mí líbil někdo....jak to říct? Odvázaný :DD
Sophie 31.03.2016 v 23:53 Tsktsktsk, ty dračica xD Už viem, nad čím rozmýšľaš každý večer xD
Booklet 02.04.2016 v 11:15 XDDDDD Nad drakama 3:D