Svět je obrovská knihovna...Tak se začti..

♥ Time To Share ♥

Publikováno 09.04.2016 v 23:55 v kategorii Hudba, přečteno: 71x

Vždy jsem dám nějakou písničku a napíšu k ní příběh - co mi připomíná. Vy se mi zas do komentářů můžete pochlubit, jaký pocit z ní máte vy. :)


Patřím sem
Zavřu oči a ponořím se opět tam, kde si přijdu jako někdo jiný, ale přitom tak svá. Nikdy jsem netušila, že je realita tak krutá a že si jednoduše můžu udělat lepší. Podle sebe.
Zatím vidím jen tmu, ale po chvíli se v ní začne rýsovat bíle vlákno. Nazvalo jsem ho Lano. Stačí se přes něj přehoupnout, a jste tam, kde chcete být.
Tohle je svět, který navštěvuji často. Nejsou zde lidé, nejsou zde hádky, nejsou zde války. Jsem tu jen já a zvěř, která nepředstavuje jakoukoliv hrozbu. Lehnu si do vysoké trávy a přemýšlím o tom, jaké by to bylo, žít tu napořád. Každodenní večerní návštěvy mi už nestačí. Chci víc!
Zaryji prsty do hlíny a na prstech cítím její vlhkost. Nikdy tu neprší, ale země je dost vlažná a rostliny dost zelené. 
Najednou se všude opět setmí. Dostavil se spánek. Dnešní návštěva tu pro mě končí.
Cesta do školy. Až přežiju školu, mám v plánu se stavit v knihovně a přečíst si něco o astrálním cestováním, nebo co to vlastně dělám. 
Cesta tam utíká pomalu a tak sním o tom, jestli bych si dokázala ve svém krásném světě, který jsem se rozhodla nazvat Klidovize, vytvořit přátele. 
V knihovně. Lidé po mě zírají, jako bych byla z jiného světa. Nevím, co je na mě divného, ale vím, že z jiného světa jsem. Nepatřím sem mezi ten chaos a mezi ty, kteří myslí jen na sebe. Moje místo je v Klidovizi, kde vytvořím vlastní a mnohem lepší svět.
V knihách se toho moc nedozvídám, protože každá tvrdí něco jiného a tak jsou skoro každé věty z jedné knihy v rozporu s větami z jiné knihy. Dočetla jsem se ale něco o posmrtném životě. Pokud jste celý život plnili příkazy boží, což já ne, a pokud máte víru v nebesa, tak vás tam někde nahoře čeká váš svět. Místo, kde se cítíte dobře. Je to pro mě právě Klidovize? Můžu si vzít život, jen pro to, abych se stala Bohem já? Mohu se znovu narodit někde jinde? Netuším, ale věřím si a tak jdu domů. 
Během cesty domů mě napadají možné způsoby sebevraždy, ale chvílemi mě přepadává i strach, zoufalství a pocit, že se moje plány nevydaří. Už teď mám na sebe zlost. Ne proto, že bych se chtěla zabít, ale proto, že mi ve splnění překáží něco tak hloupého, jako obavy o nevydařené výsledky. 
Doma je jen sestra. Zamávám jí, sedí na balkóně. A v tu chvíli mě to napadne! Skočím! Smrt pádem bude rychlá, můžu doufat, že se mi mozek rychle rozprskne na kaši, a tak moje smrt bude téměř bezbolestná. Nádhera.
Ale co se sestrou? V tu chvíli mě nenapadne nic jiného, než se prostě rozběhnout a skočit. Něco, nebo spíš někdo, mě ale chytí za kotník. Nemusím třikrát hádat, je to moje sestra a její oči září strachem. Asi nechápe o co se právě pokouším.
Nemám čas jí to vysvětlovat a proto se jen zeptám: ,, Bojíš se smrti?"
Sestra ječí a z očí se jí hrnou slzy: ,, Kate co to vyvádíš? Podej mi ruku!"
Nechápavě na ni zírám a pak mi to dojde! Ona je ztělesněný ďábel a nechce, abych se dostala do Klidovize! Chce mě přetáhnout na svou ďábelskou stranu. A chce, abych navždy zůstala tady v realitě. V pekle!
Podám jí ruku, když se ale nehne, stáhnu ji s sebou. Když mě nenechá zemřít samotnou, zemře se mnou. Ovšem do Klidovize jí nevezmu. Nelíbilo by se jí tam. Navíc, ďábel nemůže do nebe.
Následně ucítím dunivou bolest v celém mém těle a realita přechází v rudou barvu. V uších mi zní sestřin křiřk, který ustal přesně ve chvíli, kdy realitu obehnalo červené světlo. Zabitím ďábla jsem započala apokalypsu. Jsem ráda že se v čas stěhuji do svého nebe. Do Klidovize.
Zavřu oči a ponořím se opět tam, kde si přijdu jako někdo jiný, ale přitom tak svá. Nikdy jsem netušila, že je realita tak krutá a že si jednoduše můžu udělat lepší. Podle sebe.
Zatím vidím jen tmu, ale po chvíli se v ní začne rýsovat bíle vlákno. Nazvalo jsem ho Lano. Stačí se přes něj přehoupnout, a jste tam, kde chcete být. Doma...
- Vaše ďábelská Booklet 3:D

Komentáře

Celkem 7 komentářů

  • ... 11.04.2016 v 21:32 Ta písnička je božííí :333
    A ten příběh k ní sedí... :)


  • Booklet 11.04.2016 v 21:59 Kalinko: Mě se taky hrozně líbí a děkujuu :33 BTW Jak to, že jsi nebyla ve škole?


  • Bubble 12.04.2016 v 07:23 Páni :o
    Pustila jsem si písničku a k ní četla ten příběh... a... wow! Nejen, že to k tomu sedí, ale i ten příběh mě chytl :)
    Tím, že hlavní postava přemýšlí prostě... jinak, nevnímá to, že zabila sebe i sestru kvůli svým myšlenkám... působí to tak reálně, že mi z toho přejel mráz po zádech. Píšeš fakt úžasně :3


  • Booklet 12.04.2016 v 21:27 Bubble: OOOO Převelice děkuji :O Nečekala jsem, že by se zrovna tenhle typ článku mohl někomu líbit. Myslela jsem, že si čtenáři spíš budou stěžovat, že se to k písni moc nehodí, jelikož nezní nijak negativně, jako pozitivně. Ale ty jsi pochopila, že pro hrdinku je tato sebevražda a vražda své sestry pozitivní, jelikož se dostane do Klidovize, kde se cítí doma. :) Jsem moc ráda, že to chápeš :OOO :3


  • ... 13.04.2016 v 08:43 Booky: Nz ;)
    A jinak no už víš... X´D


  • Bubble 13.04.2016 v 15:45 Booklet: není zač, je to úžasné ^^
    (hehe, mám trénovanou mysl na hlubší myšlenky od Twenty one pilots (prostěonichnepřestanumlet (závorka v závorce (závorkaception) ) ) :DD


  • Kathy 13.04.2016 v 17:56 Čauky Booklet! *spráskně ruce* tak si tak říkám že se kouknu jestli tu není nějaký nový článek... A on je! :) Četla jsem příběh doslova jedním dechem a písnička k tomu skvěle sedí! Určitě víc takových článků!


  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?



via GIPHY